Advent v Opočně

Letošní advent a Vánoce budou pro nás tak trochu premiéra. Zatímco loni jsme věděli, který strom zvířátkům ozdobíme, kde si smíme nastříhat voňavé větvičky do vázy, abychom si vykouzlili předvánoční atmosféru, a který z domků okolo bude mít na zahradě a za okny nejvíc světýlek, letos jsme ve městě. Budeme si muset poradit jinak. Ale nebojte se, o nic se neošidíme. Už to nebude dlouho trvat a začneme vyrábět vánoční ozdůbky, dárečky, přání, abychom mohli obdarovat všechny, kdo nás mají rádi a kdo nám drží palce, ozdobíme si klubovny a pokoje, provoníme je čerstvým jehličím, které tentokrát opatří tety a strejdové, a možná si zkusíme sami vyrobit svíčky, aby nám plamínky na věnci každou neděli krátily čekání na ten slavnostní den. Protože žijeme v provizoriu a nemáme k dispozici kuchyňku, ve které bychom si upekli cukroví, požádáme tety kuchařky, aby nám vykrájené tvary upekly, a my si je pak aspoň slepíme domácí marmeládou nebo ozdobíme vlastnoručně umíchanou polevou.

Ještě loni jsme si mysleli, že letos těsně po vánocích budeme věci ukládat zpátky do krabic a chystat se na stěhování do opraveného domečku v Sedloňově. Bohužel, stavba nepokračuje tak, jak bychom chtěli, a doba návratu se každým dnem ztrácí v nedohlednu. Do té doby budeme mít v užívání byty v ještě větším městě, první z nich bude mít své obyvatele hned po novém roce, a tak příští Vánoce už budou některé děti slavit a trávit zvlášť, jako oddělená téměř rodina.

Vás, našich přátel a sponzorů dětských přání, kdo nám pomáháte se zajištěním hladkého chodu Vánoc a hlavně nám ulehčujete od té převeliké starosti jak a čím udělat dětem pod stromečkem radost, je, jako každý rok, hodně. A protože už máme zkušenost, že se hlásíte ve velkém předstihu, sluší se Vám poděkovat už teď. Velmi si Vážíme Vaší podpory.

A teď ještě přání, Vám všem. Užijte si co možná nejlépe svátky radosti a setkávání. Ať jste zdraví a ať se Vám daří všechno, co jste si předsevzali. Děkujeme, že Vás máme.

 

 
 
 
 
 
 
 

Podzim

I letos přichází podzim pomalu, tak nějak plíživě. Létu se, stejně jako loni, ještě nechce vzdát, a prostřednictvím slunečních paprsků slibuje teplé dny, ale chladná rána už jasně signalizují, že se neúprosně blíží čas plískanic, promáčených bot, studených rukou, rýmy a nachlazení a věčně navlhlých bund.

Je téměř konec září. Dny se zkracují nadzvukovou rychlostí a nám se zdá, že se čas neúprosně zrychluje. Podzim v Opočně bude náš první, a nás čeká spousta práce. Musíme vymyslet, kam budeme chodit pouštět draky, kde si natrháme větve s barevným listím, abychom si vyzdobili klubovny, a taky jak letos oslavíme Halloween. No uznejte, nudit se rozhodně nebudeme.

První rodinná skupina by se na přelomu podzimu a zimy měla přestěhovat se svými tetami do transformovaného bytu, tak máme plné ruce práce a hlavně my dospělí se zaměstnáváme společným vymýšlením a plánováním, aby byly děti v běžné domácnosti co možná nejspokojenější.

My ostatní napjatě sledujeme, jak pokračují práce na společném domečku v Sedloňově. Po pár týdnech, kdy stavba úplně stála, se soukolí zase rozběhlo a nám už zase tam někde v daleké budoucnosti svítí malinká jiskřička naděje, která se každým dnem o píď zvětšuje. Když všechno dobře dopadne, měli bychom se na příští léto nastěhovat zase zpátky.

A taky se pomalu začínají ozývat první dobří přátelé, kteří pomáhají Ježíškovi plnit dětská přání. Děkujeme že je máme, a také za to, že se ozývají včas, aby měly děti možnost svá přání přehodnotit a promyslet. Ať chceme nebo ne, příští psaní bude už o zimních svátcích a radovánkách.

Užijte si podzim, přátelé 

 

 

 

Léto

Dny jara se nachýlily, jsou tady první letní dny, a čas do začátku prázdnin utíká jako voda. Ani se nechce věřit, že už jsme tady, v Opočně, téměř na den čtyři měsíce. Kdybyste se zeptali dětí, jak se jim tady líbí, jistě Vám odpoví, že líbí…ale že se těší zpátky do hor, na své nové pokojíčky a klid. My dospělí to máme stejně. Město nabízí mnohá vyžití, chodíme na zmrzliny a na hřiště, cyklostezka nás sveze až do blízké Dobrušky, autobusové spojení na všechny strany je příznivé a jednoduché, a koupaliště máme za městem.. ale tam u nás, v horách, kde zpívají ptáci a zurčí potůček v lese, kde pozorujeme jak kvetou stromy na zahradě a těšíme se na sladké hrušky z nich, kde na podzim nahoře na vrcholu kopce sjezdovky, kterou máme přes cestu, pouštíme draky a hrabeme listí a užíváme si hledání hub, kde netrpělivě čekáme na první vločky sněhu a těšíme se na lyže, abychom je na konci zimy vyměnili za kola a kolečkové brusle, tam to máme také rádi.

Rekonstrukce se posouvá pomaleji, než jsme doufali. Kdo někdy opravoval starý dům, jistě ví, jaké to je. Po odkrytí a vybourání toho, co muselo pryč, se objevily nějaké potíže, které šikovní stavaři průběžně opravují a napravují, aby bylo vše tak, jak má správně být. A zatímco oni budou pracovat celé léto, my se těšíme, že si užijeme táborů a pobytů mimo zařízení, v rodinách, výletů a koupání, abychom načerpali síly na podzimní návrat do reality.

Přejeme i Vám sluníčkový čas.

 

 

 

 

Jaro v Opočně

Možná se ptáte, jaké máme jaro, tady ve městě, když jsme zvyklí žít v blízkosti lesa. No povím Vám, stěhování bylo náročné, přesně takové, jaké si ani ve svých nejhorších představách představovat nechcete. Krabice od banánů plné věcí pendlovaly mezi Opočnem a Sedloňovem několikrát, protože ochotní pánové ze stěhovací firmy jezdili svými po okraj naplněnými auty tam a zpátky, a plné krabice vozili jedním směrem, prázdné připravené k opětovnému použití druhým. Nábytek rozmontovat, převézt a na místě zase složit, v kuchyni zapojit všechny spotřebiče, a hlavně nezapomenout na téměř životně důležité připojení k internetu, bez toho se dnes už žádné dítě neobejde. V prvních dnech jsme vychytali celé hejno much, teď už si režim pomalu sedá, a dalo by se říci, že jsme si zvykli nečekaně rychle, děti i dospělí. Bydlíme sice v paneláčku, všichni na jednom podlaží, ale tety i strejdové dělají všechno pro to, abychom ten přechodný čas prožili co možná nejlépe. Důvod čekání za to jistě stojí.

Děti se s radostí zabydlely ve svých velkých světlých pokojíčcích a postupně si je zdobí k obrazu svému. Mají tam hodně místa na své hračky, oblíbené knížky, i všechny ostatní osobní věci. My dospěláci se snažíme být jim na blízku a nápomocni, aby dostatečně využili příležitost naučit se ve městě to, co nám vesnice v horách nenabízí. Společně poznáváme město a užíváme si zrádnou blízkost obchodů, která mnohým dětem dovoluje rychle utrácet nachramolené korunky za nejrůznější dobrůtky, a my víme, že máme na čem pracovat, protože bude potřeba učit se trochu hospodařit. Okolí Opočna je velmi hezké a námi zatím neprobádané, budeme tedy mít co objevovat. Do blízké Dobrušky vede skoro nová cyklostezka, kterou využíváme velmi často. Nejen že posilujeme svaly na nohách a zvyšujeme svou kondici, ale učíme se i chovat na stezce nebo silnici. To všechno je nám ku prospěchu.

No a Velikonoce? Hlásíme, že koledy umíme, a protože zima se letos moc nevyznamenala, stromy nám pod okny kvetou jako o závod.

Máme krásné dny a přejeme je i Vám.

 

Hurá!!!

Máme pro Vás dobrou zprávu. Dobrodružství, o kterém jsme Vám čas od času vyprávěli, a které se chvílemi vzdalovalo tak daleko, až vypadalo malinkaté, nemožné a skoro nereálné, se pak začalo pomalu přibližovat, až zase získalo úplně ostré obrysy, a teď právě začíná. Čekali jsme velmi dlouho, a dočkali jsme se.

Přibližně v polovině února se začneme postupně stěhovat do budovy bývalého internátu v Opočně, abychom na začátku března náš stařičký domeček mohli předat stavební firmě, která nám ho za necelý rok přemění na moderní dům se třemi oddělenými bytovými jednotkami. V těch si každá rodinná skupinka pod dohledem tet a strejdů bude sama hospodařit, vařit, taky trochu uklízet, a hlavně dodržovat vlastní řád a pravidla. To všechno se v tom budoucím dospěláckém životě bude jistě hodit.

My teď pomalu ukládáme věci do krabic, aby nám je stěhovací firma mohla pohodlně převézt. Je to, alespoň pro nás dospěláky, důvod k zamyšlení, jestli opravdu všechny věci, které máme, potřebujeme. Přestože s těmi pracemi teprve začínáme, už přesně víme, proč se říká, že je lepší vyhořet, než se stěhovat. Práce je to převeliká, ale radostná.

Čeká nás teď tedy trochu hektické období plné změn, než se zabydlíme a zvykneme si, že bydlíme ve městě, o pár kilometrů jinde. Budeme se ale snažit Vám i dál předávat zprávy o tom, jak si ve městě žijeme, co zažíváme, co už umíme, a co ještě musíme natrénovat.

Bude to rok plný očekávání a zvědavosti, ale my si počkáme, máme se na co těšit. Držte nám, prosím, palce...

 

 
 
 
 
 

A je zase po Vánocích.

Letošní advent byl o týden kratší než je obvyklé, a my jsme si ho možná právě proto užívali velmi intenzivně a plnými doušky. Stihli jsme udělat všechno to, co se v tomto čase dělá. Nacvičili jsme koledy, abychom mohli potěšit kamarády z královéhradecké školy SNP, kteří nám každoročně nejen koupí dárky, ale uspořádají pro nás i nefalšovanou předvánoční oslavu – mnohokrát děkujeme, a zazpívat při rozsvěcení vánočního stromu u nás v Sedloňově. Pekli jsme cukroví, vyráběli a kupovali vánoční dárečky a přáníčka, a trochu neuměle je balili pro své blízké a kamarády. Večer jsme poctivě vyjídali dobrůtky z adventních kalendářů a každou neděli rozsvítili další svíčku na adventním věnci, abychom u ní společně poseděli a popovídali si, protože víme, že právě to se v tomto období dělá. Prskali jsme prskavky, zapalovali svíčky, a užívali si vůni jedlových větví, kterými jsme si ozdobili vnitřní prostory. Čekali jsme netrpělivě na večer plný splněných přání, a protože u nás v horách bylo o pár stupňů chladněji, vydržel u nás i zbytek sněhu. Měli jsme opravdu pohádkový Štědrý den, který korunovala štědrá večeře a hlavně rozbalování dárků, při kterém radost dětí nebrala konce.

Za splnění všech dětských přání musíme poděkovat Vám, kdo na nás myslíte a jste nám nablízku, my sami bychom dětské oči tolik rozsvítit nemohli, ani kdybychom se tisíckrát více snažili.

Děkujeme společnosti Makro za nabídku na dárky, jako každý rok jsme ji rádi využili.

I letos nám velmi pomohl pan Vostoupal se svými přáteli, kteří dětem koupili dárky přesně podle jejich přání.

Stejně jako každý rok nás s nabídkou pomoci oslovil obecní úřad Jeníkovice, jmenovitě paní Petra Helgrová a paní Lenka H. Kosařová, které také zorganizovaly pro naše děti nákup dárků dle jejich přání.

I letos nás překvapili žáci ze ZŠ Třebechovice pod Orebem - Na Stavě, kteří na nás nezapomněli, a jako loňský rok z prodeje vlastních výrobků přispěli na Vánoce našich dětí.

Česká spořitelna Hradec Králové, paní Veronika Pospíšilová - zástupkyně ředitele pobočky na tř. Karla IV., nám slíbila zajistit lampičky pro děti, které se nám budou jistě velmi hodit, neboť naše stěhování je již snad na spadnutí. Pobočka České spořitelny Brno, reprezentovaná panem Janem Vlčkem, nám pomohla zajistit ošacení dětem a další z poboček České spořitelny v Brně, v Jánské ulici, ve které pracuje jako asistentka paní Petra Nedělníková, nám poskytla nezanedbatelný finanční dar a také ošacení pro děti.

Pan Matouš ze Střední školy služeb, obchodu a gastronomie v Hradci Králové nám velmi pomohl zorganizováním ostříhání dětí před Vánoci, a při té příležitosti nám přivezl se svými žáky výborné cukroví a finanční příspěvek na vánoční dárky.

Pánové Petr Truhlář a Martin Škrobák nám zajistili krásný zážitek ve formě vstupenek do ZOO a do Cinestaru, které máme i s občerstvením.

Na návštěvu k nám přijela paní Hana Černíková z Trutnova a přivezla nám kromě spousty dobrot také sešity a školní potřeby.

Také organizace „Děti v akci“ z Pardubic, Pernerovy ulice, pomohla s dárky pro děti.

MUDr. Dupalová, paní Brandlová, pan Patrik Janko, pan Tomáš Míl, paní Kalinová, Matoušovi, paní Nováčková, pan Radek Horák, paní Černá, paní Horáčková, rodina Petrových nám finančně přispěli na splnění mnohých dětských přání.

Nesmíme zapomenout také na firmy WHE Dobruška a stavební firmu Revist.

 

Mnohokrát Vám děkujeme za podporu i celoroční přízeň. A držte nám palce, vypadá to, že tento rok bude opravdová jízda!

Může jít o obrázek vánoční stromeček

 

 

 

 

 

 

 

ADVENT 2023

Nevím jak u Vás, ale tady se zdá, že je to každý rok stejné. V září si horko těžko zvykáme na končící léto a školu a jen neradi plníme povinnosti, které máme, a najednou je konec listopadu, a my chystáme sladká těsta na cukroví, znovu se učíme koledy, zdobíme okna, dveře a voňavé větvičky ve vázách, rozsvěcíme spousty světýlek a svíček, prskáme prskavky a vůbec jsme celí natěšení na každičkou neděli, kdy si zapálením svíčky na věnci zase definitivně odkrojíme další čtvrtinu čekání na Ježíška. Jako každý rok nám bude to čekání dlouhé, a tak budeme pozorně sledovat na adventním kalendáři kolik pytlíků s dobrůtkami nám ještě zbývá rozbalit, než ten DEN a hlavně VEČER přijde. Jak to tady na Štědrý den vypadá znáte z našeho každoročního vyprávění a fotek, ale všechna slova světa ani nejkrásnější obrázky nemohou tu atmosféru vystihnout. Přáli bychom Vám ji zažít na vlastní kůži, a vidět ty alespoň na tento den proměněné děti s rozsvícenýma očima, které zapomněly na sváry a všechny potíže, a které se prostě jen radují.

Se spoustou překvapení a splněných přání nám pomáháte Vy, naši spříznění andělové, a my jsme Vám za to nesmírně vděční. Snad i Vám bude naděleno to, co si v tom nejtajnějším koutku srdce přejete, a budete mít šťastné a veselé Vánoce. Snad i pro Vás budou svátky časem setkání s Vašimi blízkými. Snad budeme všichni příští rok všichni veselí a zdraví a občas také úplně k zbláznění šťastní. My Vám děkujeme za přízeň.

 

 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Blíží se podzim

Klidné prázdninové dny plné zážitků se pomalu přelévají do rozbouřených vod začátku školního roku. Už je nejvyšší čas. Užili jsme si spoustu aktivit – tábory na Klučance a v Liticích se opět nesmazatelně vryly do našich pamětí a ze vzpomínek na ně budeme žít ještě dlouho. V rámci pobytu v Deštném si mladší děti opět užily zvířátek a tentokrát i koupání, z Rokytnice probádaly další část Orlických hor, taky spaly v kempu na Broďáku a užily si spousty dobrodružství. Ti starší, stejně jako každý rok, lovili a zase pouštěli ryby na břehu dubeneckého rybníka a mezi tím se třeba taky plavili po řece, a jiní se zase koupali v Seči. Někteří měli to štěstí, že strávili nějaký čas se svými rodinami, ostatní si užívali bazénu na naší zahradě. Jezdili jsme na výlety, sportovali, chodili na procházky, vařili, užívali si dnů kdy se nic nemusí, a o školu jsme se ani malinko nestarali.

Hlavně ty mladší děti se už ale na své paní učitelky těší. Z na dva západy zamčených skříní vytáhneme školní tašky, do penálů vyrovnáme vzorně oškrábané pastelky, doplníme poztrácené gumy a ořezávátka a vůbec všechno, co bude ještě potřeba, abychom se na ten začátek školy co nejlépe připravili. Děti už si lámou hlavy, co si na ten první den vezmou na sebe, aby jim to slušelo, aby ten školní rok zahájily co nejlépe. Nažehlíme límečky, učešeme pěšinky na neposlušných vlasech a budou moci vyrazit. Letos máme jednoho prvňáčka, bude třeba mu pevně držet palce.

A pak už začne podzim. Jako každý rok oprášíme draky a budeme čekat na příznivý vítr, abychom je trochu prohnali po nebi, budeme sbírat kaštany a sledovat, jak se listí stromů pozvolna barví do žluta a červena, než spadne na zem, a my se budeme brodit šustícími závějemi hrajícími všemi barvami. Budeme chodit na houby a vyprávět si o tom, co se všechno musí v přírodě zařídit než přijde zima. No, a pak..to už zase bude jiný příběh.

Mějte i Vy barevný podzim.

 

 

A je tu zase léto

     Ačkoliv to za okny dlouho nevypadalo, léto opravdu přišlo. Nemohli jsme se ho dočkat, přivolávali jsme ho postavením a napuštěním bazénu, skákáním na trampolínách a trénováním jízdy na kole. Teď už se zdá, že blížící se prázdniny budou poklidné, horké a slunečné, a my se na ně moc těšíme. Máme v plánu spoustu dobrodružství – pobyt na Klučance, tábor v Liticích, tematické výjezdy k vodě na raftech, za rybářskými úlovky, mladší děti prozkoumají další část Orlických hor, jednou od Deštného, podruhé od Rokytnice, a pak dokonce přespí v kempu u rybníka.  O všem budeme vyprávět průběžně.

            Nejdříve ale musíme úspěšně dokončit letošní školní rok. Těžko říci, kdo se na prázdniny těší víc- jestli paní učitelky, děti, nebo my vychovatelé. Líné dny budou utíkat jeden za druhým, a dám za to krk, že ke konci prázdnin přijde další těšení dětí i nás dospělých na řád, který do dnů vnáší školní docházka, plnění úkolů a každodenní příprava na další školní den.

            V ten úplně poslední den, kdy děti přinesou zprávu, jak jim to ve škole šlo, nás čeká ještě jedna veliká událost. Jeden z klientů, který v našem domově strávil více než 20 let, se s námi rozloučí. Je to zvláštní pocit, vidět ho, dnes už dávno dospěláka, kterého známe od malička, jak se odvážně staví na vlastní nohy, odhodlaný uspět v chráněném bydlení a žít svůj samostatný život. Máme velikou radost, že naše zařízení mu poskytlo takovou péči, že nemá strach, že je připravený udělat ten veliký krok a na nás už bude jen vzpomínat.

Přejme mu hodně štěstí.

 

 

 

Jaro

Ačkoliv se tady v horách zima tváří, že se v žádném případě nevzdá, všichni víme, že jaro je na dosah. Na protějším kopci se sice ještě lyžuje, ale nad námi v lese se první bledule už směle prodírají sněhem napadaným na loňské spadané listí, a jejich vykukující zelené lístečky vnášejí radost i do zamračených dnů. Přichází období, na které se těší snad všichni živí tvorové co jich na zemi je, ozdobené ptačím zpěvem, stavěním hnízd a vyváděním mladých do dospělého života, zpestřené rozkvetlými sněženkami, modřenci a narciskami, a vyznačující se prodlužujícími se dny a zvyšující se silou sluníčka. V přírodě se na jaře dějí úplná kouzla a my je zase budeme pozorovat.

Po jarních prázdninách, které si hlavně mladší děti užily při pobytu v ozdravovně v Nemojově, už ale máme spoustu práce. Hledáme nápady a materiál na velikonoční výzdobu, která svými barvami rozsvítí všechny klubovny, a zejména těm menším dětem vyloudí jiskřičky v očích. Zopakujeme koledy a oprášíme pletení pomlázek, abychom se vzájemně pomladili, vysejeme osení a obarvíme vajíčka, a budeme pomaloučku společně vyhlížet léto. 

Nejdříve ale budeme muset úspěšně dokončit školní rok. Mohlo by se zdát, že je ještě na takové myšlenky spousta času, ale my všichni víme, že není dobré nechávat učení na poslední chvíli – je třeba se snažit neustále. Ono to teď tak nevypadá, ale i letní prázdniny se blíží, a tak my vychovatelé už plánujeme letní skupinové a zájmové pobyty. A po prázdninách snad opravdu přijde naše velké stěhování.

Přejeme Vám krásné jaro.

 

 

 

Vánoce jsou za námi

Tak jako všechny děti, i my jsme si těšení krátili výzdobou prostor, každodenním vyjídáním dobrůtek z adventního kalendáře, zapalováním svíček na věncích každou neděli, vyráběním dárečků pro blízké lidi a malováním, vystřihováním a lepením přáníček, abychom mohli alespoň symbolicky podarovat naše blízké a věrné. Učili jsme se básničky a koledy, a dostali jsme možnost předvést, že i my něco umíme. Vás, štědrých dárců, kteří jste pomohli splnit dětská přání, bylo letos opět hodně. Navzdory celospolečenské situaci jste opět dokázali rozsvítit pohasínající plamínky v očích nedočkavců, kteří strávili celý Štědrý den zjihlou pomocí s úklidem, natěšeným chystáním té velké události, plánováním garderóby a zušlechťováním a paráděním se. Dokonce i starší děti byly k neposedným malíčkům, které celý den přepadaly zrádné emoce, tak nějak tolerantnější a vlídnější. Pouštěli jsme rozsvícené ořechové lodičky a čekali, komu z nás předpoví nějaké změny v životě, prskali prskavky a krájeli jablíčka. Můžeme Vás ujistit, že nic nenasvědčuje tomu, že by se komukoliv z nás mělo v tom nadcházejícím roce přihodit něco zlého.

Letošní Vánoce nám významně pomohly sponzorovat tyto organizace a subjekty: Česká spořitelna a.s, Hradec Králové, Makro, Obec Jeníkovice, Autodoprava a taxislužba pana Václava Vostoupala, Základní školy SNP V Hradci Králové a Na Stavě v Třebechovicích pod Orebem, a pánové Truhlar a Škrobák. Další, mnohdy nečekaní soukromí dárci přispěli na dárky finanční hotovostí. Děkujeme tedy Dupalovým, pánům Radkovi Horákovi, Patriku Jankovi, Michalovi Kučerovi, Pavlu Matoušovi, Tomáši Mílovi, Šindlerovým, paní Jitce Školoudové, a paní Ivaně Petrové.

Děkujeme mnohokrát - za to, že na nás myslíte, že jste nám nablízku, že podporujete naše aktivity. Přejeme Vám, abyste do příštího roku vykročili se zdravým duchem i tělem, abyste zažívali spoustu každodenních malých radostí a občas měli i nějakou tu velikou. Aby Vás štěstí provázelo na každičkém kroku. A abychom se společně mohli za rok zase těšit na Vánoce.

A příští rok nám, prosím, držte palce. Plánovaná rekonstrukce objektu se blíží mílovými kroky.

 

Advent

Tak a je to tady. Do první adventní neděle už zbývá jen pár dnů. Podzim nám utekl jako divoká voda, možná proto, že nadělil tak krásné počasí, že jsme si skoro ani nevšimli jak rychle se ten předvánoční čas blíží. Je tedy nejvyšší čas se dát do příprav. Vyrobíme si zase vlastní ozdoby na větve, které si přineseme z lesa, a které nám provoní celičkou klubovnu. Nachystáme si adventní věnec, abychom zapálením svíčky každou neděli přivolávali Ježíška, a z adventních kalendářů budeme každý den stříhat pytlíčky s čísly, aby nám to čekání rychleji utíkalo. Rozsvítíme spoustu světýlek a vypálíme spoustu svíček a prskavek, vždyť i to patří k adventnímu očekávání. Vystříháme, namalujeme a nalepíme spoustu vánočních přání, abychom i my udělali radost našim spřízněným duším, a ti šikovnější a trpělivější se vrhnou na výrobu nějakého toho podstromečkového dárku pro své nejbližší. Budeme také péct cukroví, abychom si přivolali tu pravou adventní náladu. A taky musíme ozdobit stromeček, aby měl Ježíšek svoje dárky kam uložit. Tohle všechno zvládneme sami, chystáme se přece na ten úplně nejvíc nejkrásnější den v roce, který milují všechny děti.

To se pak budou dít věci. Děti se probudí do svátečního dne v úplně jiné náladě než jindy, bývají na sebe hodné, natěšené a ochotné pomoci s přípravou vánočního stolu. Budeme zpívat koledy a pouštět lodičky z ořechových skořápek, krájet jablíčka a hledat v nich hvězdičky a taky půjdeme ozdobit stromeček zvířátkům. Bude to prima den zakončený sváteční večeří, ke které se slavnostně oblečeme a kterou skoro nikdo nebude moci dojíst, protože napětím stažená bříška budou stávkovat, stejně jako každý rok. A pak to vypukne. Ti starší budou rozdávat dárky těm mladším, všichni budou rozbalovat, sdílet svou radost, budou si spolu hrát s novými hračkami a vzájemně se chlubit. A my, tety a strejdové, budeme mezi nimi chodit a do nachystaných pytlů sbírat potrhané vánoční papíry, nedočkavostí poničené krabice a zbytky stuh, aby na to hraní měli prostor. Nevím jak Vy, ale já se na to těším.

Mějte krásný předvánoční čas.

 

 

 

 

 

Léto nám končí

 

Konec léta je neúprosně tady, líné prázdninové dny jsou definitivně pryč a my všichni už jsme přivítali začátek školy a podzimu. Copak naši nejmladší, ti se na svoje paní učitelky těšili snad od poloviny prázdnin, školní batohy měli dávno nachystané, s netrpělivostí sobě vlastní si do penálů chystali školní potřeby, a už se nemohli dočkat, až si poprvé obují úplně nové školní přezůvky. U těch starších už to těšení nebývá tak intenzivní, ale i oni vědí, že prázdniny plné zážitků prostě skončily, a je třeba nastolit řád a naladit se na každodenní plnění povinností.

Začátek prázdnin, jako každý rok, strávily mladší děti na táboře v Dědově, na Klučance. Přijely se spoustou zážitků a nově naučených dovedností. Ti starší si užívali klidných dnů v zařízení, byli v kině, na bowlingu, na zámku v Novém Městě nad Metují, užívali si bazénu a trampolín na zahradě, a protože si sami vařili, naučili se spoustu věcí, které se jim budou v životě hodit.

Vodácký výjezd byl naplánovaný k přehradě Seč, a věřte, že byste těžko hledali někoho, komu by se tam nelíbilo. Všichni si užili lodiček, raftů a jiných vodních radovánek, a mají na co vzpomínat.

Pro ty mladší děti byl pak připravený další výjezd, do Rokytnice v Orlických horách, kde strávily příjemné tři dny u bazénu, procházkami a mnohými dalšími aktivitami. Ti starší si zase sbalili svá rybářská „fidlátka“ a odjeli k našemu oblíbenému rybníku v Dubenci, kde strávili ve stanech téměř celý týden nejen chytáním ryb. Přijeli špinaví, unavení, ale nadšení i z dalších aktivit, které si měli možnost vyzkoušet. Jediný pobyt, kterého se zúčastnily všechny děti najednou, bylo krásných zážitky prošpikovaných pět dnů v Borovničce u Dvora Králové. No, a konec prázdnin ti nejmladší strávili v Deštném, aby probádali další část Orlických hor a zažili zase něco, na co budou moci vzpomínat po celý rok. Děkujeme Královéhradeckému kraji za finanční podporu letních aktivit. Stejně velký dík patří paní ředitelce SZeŠ a SOU CHKT v Kostelci nad Orlicí za zapůjčení devítimístného vozidla; právě před prázdninami se po letech služby s námi definitivně rozloučil náš Ford Transit, a na náhradu za něj zatím marně čekáme.  Velkou pomoc nám v této nelehké a komplikované situaci nabídli a poskytli manželé Vostoupalovi, odvezli a přivezli nás, kam bylo třeba.

Už nastal čas pro znovuzavedení řádu. Všechny děti jsou zpátky na zařízení, opálené a plné dojmů, a my dospělí jsme slečnám nažehlili sukýnky, klukům límečky u košil, a přáli jsme jim v ten první školní den, aby vykročili tou správnou, pravou nohou.

V nedaleké době nás čeká další dobrodružství v podobě celkové rekonstrukce našeho objektu, tak nám, prosím, držte palce. Přejeme Vám pěkný podzim.

 

 

Těšíme se na léto

Jaro, kterého jsme se hlavně my na horách nemohli dočkat, se pomalu mění v léto. Zatím jen tak vystrkuje růžky, na den dva ukáže, co umí a pak se zase stáhne, ale my už máme neklamné indicie, že je za dveřmi. Tak například na zahradě nám už zase stojí trampolíny a taky máme čerstvě postavený bazén, takže teď už zbývá jen přežít (a pořádně prožít) si poslední měsíc ve škole, většinou naplněný písemkami a zkoušením a prokládaný výlety a procházkami. Pak už snad léto převezme otěže definitivně, přijdou prázdniny, a s nimi kupa zážitků a legrace.

I my dospělí se na prázdniny těšíme. Po deseti měsících sešněrovaných do každodenního čtení, počítání a procvičování všech vědomostí, které se podařilo dětem zapamatovat, budeme i my odpočívat. Mezi tábory, různě zaměřenými výjezdy a pobyty v rodinách bude víc času na trénování takových těch každodenně obyčejných věcí, jako je skládání triček, zavazování tkaniček, odečítání času z ciferníku, nebo loupání brambor a mytí nádobí. Rádi bychom věřili tomu, že letošní prázdniny neutečou tak rychle jako každý rok..ale vlastně tušíme, že stejně jako každý rok než se na začátku nadechneme, bude konec, a my začneme chystat školní batohy.

Tak ať to Vaše léto nabere příjemně prázdninovou pomalost.

 

 

 

 


 

 

 

 

Jaro 2022

Čas utíká jako voda. Před nedávnem jsme s trochou lítosti opouštěli vánoční vlak a dnes už vítáme jaro. Dny se krásně prodlužují, svit sluníčka nabírá na síle, a při každodenních vycházkách nám pomáhá doplnit tolik potřebnou energii. Změny v přírodě, ke které máme u nás v Sedloňově velmi blízko, jsou patrné každým dnem. Až roztaje všechen sníh na zahradě, trávník se zazelená, a až rozkvetou ovocné stromy, budeme chodit poslouchat, jak bzučí včely, a vyprávět si o tom, jak je to v přírodě dobře zařízené. Přivítáme teplejší dny s radostí z toho, že můžeme uklidit zimní oblečení, čepice, šály a rukavice, lyže a boby zamknout na sedm západů, a vytáhneme kola, koloběžky a kolečkové brusle. Ať je to jak je, máme se vlastně dobře.

Všichni ale víme, že doba je zlá. Sotva jsme se vyhrabali z covidových katastrof a ze záplav sněhu u nás na horách, řešíme nově vznikající kamarádství s neznámými dětmi, které rychle přibývají ve třídách škol, a kterým mnohdy tak úplně nerozumíme, ale víme, že je potřeba jim podat obě pomocné ruce, které máme. Není nic horšího, než vidět děti v opravdových nesnázích, a není krásnějšího pocitu, než ten, že jsme jim pomohli. Mysleme na to a přejme jim, aby toto nešťastné období netrvalo příliš dlouho.

 

 

 

Vánoce 2021

 

Tak a je to. Vánoční vlak, který už od podzimu nabíral na rychlosti, dojel do poslední zastávky, a tam se konečně definitivně zastavil. Je po Štědrém dnu, po tom nejvíc nejočekávanějším dnu mezi všemi dětmi snad za celý rok. Troufám si říct, že ani červnové vysvědčení a po něm následující dlouhé prázdniny nejsou v žebříčku oblíbenosti tak vysoko, jako právě Vánoce. Nejde jen o to školní volno, které díky karanténám a různým opatřením už není dětem tak vzácné. Dokonce ani nejde pouze o dárky, kterých se letos opět nahromadilo úctyhodné množství. Jde o tu atmosféru naplněnou hořícími svíčkami, prskajícími prskavkami, ozdobenými stromečky, talíři s cukrovím a spoustou voňavých dobrůtek. O rozsvícená dětská očka, o pocit sounáležitosti, který je jindy z dětí docela obtížné vykřesat. O tradice, které se s nimi snažíme dodržovat, aby i ony, až jednou povedou svůj vlastní, dospělácký život, mohly toto vánočně – tradiční poselství předávat dál.

My, zjihlé tety a strejdové, opět s úžasem pozorujeme, jak se nám děti před očima změnily. Natěšené se vyšňořily ke slavnostní večeři, při které si nezřídka nabraly větší porci, než jim jejich očekáváním stažené bříško dovolilo spořádat. Na ochotu pomoci při chystání slavnostní tabule, nabírání jídla a dokonce i při mytí nádobí. Přes to všechno ale nebudeme lhát – jsme rádi, že ten předvánoční shon je u konce, a že teď už si budeme s dětmi jen užívat pohádek, společně se ládovat cukrovím a sdílet ten kouzelný vánoční čas.

A protože letos bylo dárků opravdu velmi mnoho, je na místě upřímně poděkovat všem pomocným Ježíškům, kteří nám pomohli celou vánoční situaci zvládnout. Jsou to jmenovitě: Paní Romana Kaderková a spol. z České spořitelny, a.s., paní Petra Melgrová z Obecnho úřadu Jeníkovice, pan Ladislav Samek, ředitel a zakladatel organizace Děti v akci/Společně pro dětské domovy, z.s., pan Václav Vostoupal - autodoprava a taxislužba, pan Petr Truhlar, který nás kromě jiného podaroval novou televizí na jednu z kluboven, MAKRO, které splnilo každému z dětí jedno z jejich přání, Základní škola SNP a paní učitelka Mgr. Věra Fridrichová za podpory ředitelky školy, Mgr. Šárky Sýkorové a všichni jejich žáci, kteří dětem nadělili dárečky, také ZŠ Třebechovice pod Orebem v čele s paní ředitelkou Mgr. Miladou Frankovou, která nám přispěla finanční hotovostí. A ještě bych ráda zmínila pana Matouše z Hradce, který k nám jezdí stříhat dětem vlasy, a který nám, jako by tušil, že pečení s dětmi je někdy velmi dobrodružné, poslal hromadu cukroví.V neposlední řadě je třeba zmínit také slečnu Veroniku Šrámkovou, která Ježíškovi pomohla nakoupit spoustu hygienických a kosmetických potřeb pro starší děti a pro ty mladší zase výtvarné potřeby.

Věříme, že i Vy jste si vánoční čas užili, jak nejlépe to šlo. Do příštího roku Vám přejeme především zdraví, neboť to je zejména v současné době opět tou nejdůležitější a nejžádanější komoditou. A pokud by se zdraví trochu pokazilo, přejeme Vám i spoustu štěstí, aby to nebylo na dlouho. A přejeme Vám hodně radosti, i ta je životně nutná. Snažme se ji proto i nadále dělat jeden druhému.

Mějte krásné dny.

 
 
 
 
 

Advent 2021

Tak, a je to tady. Už na začátku podzimu bylo víc než jasné, že předvánoční vláček se pomalu rozjíždí. Psali jsme dopisy všem Ježíškům, kteří nám nabídli své služby a pomoc, a protože víme, že nic není zadarmo, na oplátku jsme vyráběli vánoční přání a také ozdoby na stromeček pro děti z tornádem postižených obcí. Trpělivě jsme malovali, vystřihovali a lepili, abychom nastřádali velkou spoustu dekorací, které nám ten adventní čas zpříjemní, a vyzdobili jsme si klubovny a pokojíčky. Ozdobené větve ve váze provoněly celý prostor. Všichni se těšíme, že si ten předvánoční čas plný rozjímání, zvyků a radostných očekávání společně užijeme. Dnes se nám ten pořádně rozjetý vlak zastavil v první zastávce a my jsme si konečně zapálili první svíčku na vlastnoručně vyrobeném adventním věnci. Děti byly zjihlé, samy cítí, že už se to opravdu blíží. Z adventního kalendáře jsme ustřihli první pytlík a spořádali dobrůtky, které ukrýval. Teď ještě v pořádku přežít příchod čerta, Mikuláše a anděla, a do Vánoc bude už jen krůček. Snad do jejich příchodu budeme stále všichni zdraví.

Mějte i Vy krásný a hlavně klidný předvánoční čas.

 

 

 

 

 

 

 

Pomalu končí léto a přichází podzim. 

Protože jsme se snažili, aby si všichni prázdniny a zasloužený odpočinek užili co nejlépe, dopřáli jsme jim (kromě letních táborů a obvyklých pobytů v rodinách) ve spolupráci s Královéhradeckým krajem co možná nejvíce aktivit.

Někteří vyrazili na cyklisticko – rybářský výjezd na naše oblíbené místo v Dubenci u Rychnova nad Kněžnou, a pokud sledujete také náš Facebook, mohli jste vidět ulovené ryby, které po vyfocení putovaly zpět do vody. Menší děti strávily noc přímo v zoologické zahradě ve Dvoře Králové nad Labem, a všichni jsme jim zážitky spojené s volně pobíhajícími exotickými zvířaty záviděli. Také vodácký výjezd na Pastvinskou přehradu si užili všichni zúčastnění, jak nejlépe to šlo. Téměř na konci prázdnin vyrazili ti nejmenší na pár dnů přes kopec do Deštného v Orlických horách, které navzdory blízkosti nemáme zcela probádané. Jen škoda, že jim počasí tolik nepřálo, ale i náhradní řešení pro propršený den ve formě návštěvy dětského zábavního parku Tongo v Hradci Králové sklidilo u dětí velký úspěch. (Najdete v sekci výjezdy").

Kromě vícedenních pobytů měly děti léto zpestřené lanovým parkem, bowlingem, mnoha turistickými výlety a několika pobyty na koupalištích.

Věřím, že kdybyste se zeptali přímo dětí, zcela jistě by Vám dokázaly samy vyprávět s očima navrch hlavy, jak oni to umí.

Teď už ale začala škola. Máme čtyři prvňáčky a budeme se společně s jejich učitelkami velmi snažit, aby jim to nadšení a těšení vydrželo co nejdéle. Těšili se ale i ti starší, ačkoliv to neradi přiznávají. Těšili jsme se už i my, dospělí, na znovuzavedení režimu a řádu do našich i dětských životů. Snad bude letošní podzim veselejší než ten minulý.

Přejeme i Vám krásné dny.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ptáte se, jak jsme zakončili školní rok? Tak já vám to povím..

Nebudu Vám tady znovu a znovu popisovat, jak v období zavřených škol byla naše práce trojnásobně náročnější (protože jsme suplovali rodiče, učitele a ještě vykonávali svou práci),
a nebudu Vás hltit ani tím, jak jsme z toho všichni unavení a bojíme se, že na podzim zase něco přijde.

Ne ne ne, naopak.

Chtěli bychom velmi poděkovat všem učitelům, se kterými byla prima spolupráce, za to, že pomohli dětem znovu najít hezký vztah ke škole, ke vzdělání, mnohdy si zlepšit známky, a že dokázali probudit v dětech to, co nikdo nečekal - obzvláště ti mladší školáci se už teď, na začátku prázdnin, zase těší do školy. Museli jsme jim svatosvatě slíbit, že až se vrátí z táborů
a navštíví rodiny a hlavně, až o prázdninách zažijí všechno, co k nim patří, do školy se vrátí. Děkujeme také všem dobrovolným trpělivým pomocníkům, kteří nám denně tahali „trny z pat“ a byli nám k ruce s nekonečnou vlídností. Děkujeme všem, kteří alespoň na dálku oceňovali naši práci a pozitivní zpětnou vazbou nám dávali najevo, že ji děláme dobře. Děkujeme za veškerou podporu, věřte prosím, že si jí velmi vážíme.

Mějte i Vy hezké léto. Jistě budete, stejně jako my všichni, co nejvíce odpočívat, a na podzim se prostě uvidí, teď si s tím nebudeme lámat hlavu. Já stejně už teď vím, že na konci září nasedneme do předvánočního vlaku a ten bude s každou směnou nabírat rychlost, jak se bude blížit k období adventu, Covid neCovid. Ale o tom si povíme zase příště. Alespoň něco v životě má pevný řád.

 

Aktuality

Zázraky se dějí

14. května se nám přihodila nečekaná věc. U dveří nám zazvonil milý pán a předal mi modrou bankovku...
Celý článek

ŘÍJEN 2021

V říjnu jsme si užili několik akcí. První byla pořádána obcí Sedloňov, tradiční běh " O pohár...
Celý článek

Martina Kynclová

Dne 19. září se byla za námi podívat Dobroteta Martina Kynclová a přivezla nám opět výbornou...
Celý článek

Počet návštěv: 

 Webhosting a redakční systém laskavě a bezplatně poskytl: