Rokytnice v OH

Prázdninový výjezd do Rokytnice v Orlických horách – 7. 8. - 11. 8. 2023

Každý rok jezdíme s dětmi na své oblíbené místo, na chatu Terezka. Je zde krásná příroda, pěkně zařízené pokojíčky a bazén, kde se děti mohou koupat. Hned za penzionem je zahrada a lesík. Malebné městečko Rokytnice je plné obchůdků, obchodů a stánků. Na penzionu jsme pobývali v tomto složení: Tety Iva a Petra, a děti Veronika, Růžena, Vanesa, Samuela, Evelína, Daniela, Martin, Andrej a Leon. Přijeli jsme v pondělí 7. 8. v dopoledních hodinách. Přivítal nás milý a hodný pan domácí. Hned jsme se ubytovali a všichni jsme šli společně na oběd do místní školní jídelny. Uvítala nás milá pí. vedoucí školní jídelny a dala nám k dispozici jídelní lístek na celý týden. Společně s dětmi jsme si vybrali obědy, které nám budou chutnat, poděkovali a šli zpět na penzion. Zapomněla jsem dodat, že od 7. 8., co jsme přijeli do Rokytnice, jen pršelo, lilo, pršelo a to celé tři dny. Ale my jsme si poradili. Po krátkém odpočinku jsme navlékli pláštěnky a šli se podívat do městečka a okouknout, co kde mají. Večer jsme si zahráli na klubovně stolní hry. Starší děti četly pohádky těm malým, aby se jim lépe usínalo.V úterý jsme se vydali do místního muzea. Děti zde byly moc hodné a se zaujetím si vše prohlížely. Každý z nás si mohl v místní dílničce vyrobit korálkovou ozdobičku. Při této činnosti vydržely děti pracovat celé dvě hodiny. Ve středu jsme vychytali pauzu mezi druhým a třetím deštíčkem a šli jsme se projít do lesa a parku, který je hned v areálu. V podvečer už nepršelo, dokonce se vyjasnilo a my jsme konečně mohli být venku a hrát míčové hry. Večer jsme rozdělali oheň a opékali jsme buřtíky. Po večeři (to už zase pršelo), jsme se všichni sešli na klubovně, kde probíhala hudební a taneční chvilka před spaním. Některé děti si vyzkoušely svůj hudební talent přímo do mikrofonu, jiné si to užívaly na tanečním parketu. Ve čtvrtek nás probudily sluneční paprsky. Hurá! Půjdeme do bazénku. Opravdu, všechny děti se šly vykoupat nebo alespoň smočit. Vůbec jim nevadilo, že voda má jen 16 stupňů. Ve vodě byly jen chvíli, aby nenastydly. Odpolední zmrzlina, nákupy dobrůtek a příprava soutěží nám zpříjemnilo čtvrteční odpoledne. Večer byl pestrý. Oslava narozenin Samuely – 7 let, oslava narozenin Veroniky – 14 let, soutěže o ceny, vyhlášení nejhodnějšího, nejpořádnějšího, nejpracovitějšího. V den odjezdu – 11. 8. bylo už od rána krásně. Sluníčko pěkně hřálo a ponoukalo nás, abychom si ještě naposled zaplavali. Někteří dováděli v bazénku, jiní si balili svá zavazadla, uklízeli pokojíčky,....V 11.30 jsme šli na poslední oběd. Než pro nás přijel strejda Pavel, ještě jsme se zchladili v bazénku. Vůbec se nám nechtělo domů! Konečně je teplo a my musíme ukončit náš krásný výjezd.

Když to shrnu                                                                                                                                                                                                            1) Děti si to moc užily.                                                                                                                                                                                              2) Všechny děti se vrátily ve zdraví a v pořádku.                                                                                                                                                     3) Všechny děti byly hodné. Některé víc, některé méně.                                                                                                                                        4) Velké dík patří Růženě a Veronice za každodenní nákupy a správné vyúčtování – finanční gramotnost, každodenní přípravy snídaní a teplých večeří, za starostlivost a pomoc s mladšími dětmi.                                                                                                                                      5) Velké dík patří mé kolegyni Petře, která vše bravůrně zvládala.                                                                                                                            6) Velké dík patří strejdovi Jardovi – přivezl nám sluníčko, vynikající klášterecké špekáčky a hudební soupravu na diskotéku..

….Tak zase někdy?

Teta Iva, teta Petra a děti