Šťastný pátek 13.

         Dovolte mi prosím, abych touto cestou poděkovala za celý Dětský domov Sedloňov lidem z ČMSS, kteří byli ochotni přiložit ruku k dílu, a v neuvěřitelném počtu 52 dobrovolníků celý den obětavě pomáhali s nekonečnými a tolik potřebnými pracemi v našem zařízení a jeho blízkém okolí. Vám všem, kteří jste se rozhodli v pátek 13. září prolomit mýtus o nešťastném dnu vykonáním velkého dobrodiní, náleží obdiv a uznání dětí, zaměstnanců Dětského domova i Obecního úřadu v Sedloňově. Ani si netroufám odhadnout, kolik času věnovali organizátoři před propuknutím akce samotné přípravě (jistě ho nebylo málo), protože nic neponechali náhodě a vše běželo jak na drátkách. Část lidí odjela k polomské nádrži, kde odklízeli hromady větví z prořezávky. 

Právě zde jsme se ve spolupráci s Obcí Sedloňov rozhodli zkultivovat okolí, abychom podél břehu mohli zbudovat lavičky pro naše mladé rybáře, kteří sem chodí nacvičovat techniky lovu. Další skupina se vrhla na dřevěný plot podél budovy. Jedni dřevěné plaňky čistili, aby je další mohli natírat. Také verandu, která si již dlouho říkala o renovaci, obrousili a znovu natřeli, takže nyní obojí vypadá jako nové. Podél plotu vysázeli malé smrčky, aby měly do budoucna děti na zahradě více soukromí, a zároveň se oddělily pozemky od sousedních. Přivaření nového plotu, který nám ČMSS darovala, ztroskotalo na vytíženosti svářeče, ale jsme odhodlaní záměr do zimy dokončit.     

Jiní dobrovolníci pomáhali odklidit spadlé stromy v prostorách zahrady, ze kterých naštípali a hlavně na kolečku do kopce odvozili hromadu dříví na příští léto k příležitostnému posezení s dětmi u táboráku. Úžasná souhra celého týmu a disciplinovanost připomínající práci na mraveništi byla patrná zejména v momentě, kdy všichni přítomní vytvořili živý řetěz, a během hodiny naplnili předáváním si plných kbelíků po schodech dolů a prázdných zase zpět celý kontejner sutí z vybouraných koupelen.

V odpoledních hodinách, po předání hromady dárků a sladkostí našim dětem, strávili tito obětaví dobrovolníci zbytek dne na hřišti a na zahradě s našimi dětmi. Akci jsme završili opékáním buřtů a zpěvem za doprovodu kytary.

Při děkování se mi chvěl hlas dojetím a teploučko na duši ze setkání s těmito milými lidmi a samozřejmě i ze spousty odvedené práce ve mně zůstalo do dnešního dne.                                                                                                      

                                                                                                                                                                                Mgr. Šárka Michalíková, ředitelka